Řada nemocných s nadměrnou denní spavostí není dlouhodobě diagnostikována ani léčena.

Přesná diagnostika je možná ve spánkových centrech a laboratořích. Praktický nebo dětský lékař může včasným odesláním pacienta zásadně ovlivnit prodlevu mezi začátkem onemocnění a diagnózou. Napomoci mohou také u mladých pacientů pedagogové, kteří bývají ve škole častými svědky projevů narkolepsie.

Nejdůležitější je cílená anamnéza. 

Dále je nutné vyšetření ve spánkové laboratoři

 - celonoční vyšetření v průběhu spánku (k vyloučení jiné příčiny nadměrné spavosti - např. syndrom spánkové apnoe),

 - následované testem mnohočetné latence usnutí, kdy nemocný je v 2-hodinových intervalech (9, 11, 13, 15, 17) v průběhu dne monitorován a může usnout.

Hodnotí se jednak délka latence usnutí a jednak typ spánku, kterým nemocný usíná, zpravidla jde o spánek paradoxní (REM fáze) - proto i při krátkém spánku mívají tito nemocní velmi živé sny.

Více informací naleznete ve filmu o narkolepsii díl senior.